Historie tenisových strun

Vývoj tenisových strun
Již od počátku používání tenisové rakety nastal problém, čím tenisovou raketu vyplést. Výplet musel splňovat základní vlastnosti, jako je především odolnost vůči velkému napětí a zároveň pružnost, která zaručuje dostatečný odraz míče. Jako nejlepší se ukázal další organický materiál, a to jsou ovčí střívka. Ovčí střívka velmi dobře splňovala tyto podmínky, ale zároveň poskytovala velmi dobrou kontrolu míče. Jejich nevýhodou je pouze velká náchylnost vůči vlhkosti. Pro jejich nenapodobitelné herní vlastnosti jsou střeva hojně využívaná i  mezi vrcholovými tenisty.

Přírodní tenisové struny
 Vývoj tenisových výpletů nejvíce ovlivnil Pierre Babolat, kterého oslovil výrobce rámů s požadavkem na výrobu strun dostatečné délky do tenisových raket. P. Babolat provedl řadu testů, kde testoval tenkrát vyráběné struny do hudebních nástrojů. Ty však neobstály. Svoji pozornost věnoval přírodním materiálům, a to především ovčím střívkům. Ovčí střívka byla pro své rozmanité využití nedostatkovým zbožím a byla považována za klenot masného průmyslu. Od roku 1875 se střívka stala výhradní surovinou pro výrobu tenisových vypletů a jejich geniální struktura se nedala dosud ničím nahradit. V osmdesátých letech 20. století firma Babolat objednávala čerstvá střívka z různých továren v Lyonu a Paříži nebo v sušené formě z Maroka. Ještě dávno před příchodem lešticích strojů byla jakákoliv drsnost sušených strun odstraňována výlučně ručně: pracovníci se snažili s pomocí pemzy vyhladit nerovnosti na každé struně natažené na obrovských konstrukcích.

  Po 2. světové válce nastal velký nedostatek ovcí a vznikla otázka, čím tento jedinečný materiál nahradit. Jako nejlepší se zdála vepřová střívka, která svoje využití v průmyslu
už našla a byla daleko dostupnější než střívka ovčí. Naneštěstí pokusy a testy byly velmi nepřesvědčivé.

                  V padesátých letech 20. století se začala testovat střeva koňská, která však sklidila podobný neúspěch jako předchozí vepřová střívka. V roce 1960 se však snaha výzkumníků vyplatila. Přišli s revolučním objevem, a to využitím střev hovězích. Ta měla identické vlastnosti jako střívka ovčí, především jejich pružnost byla stejná, ne-li větší. Hovězí struny vydržely daleko větší napětí při vyplétaní,  jejich herní vlastnosti byly též perfektní. Další výhodou střev hovězích byla jejich snadná dostupnost oproti ovčím, kterých byl nedostatek, a v neposlední řadě poměr, kdy se z šesti ovcí získalo tolik materiálu, jako ze dvou krav. Tato inovace si získalavelkou oblíbu mezi hráči, protože výplety se staly dostupnější a levnější.

Syntetické  tenisové struny

                 S příchodem syntetických materiálů nastala otázka, zda nylon může nahradit přírodní materiály. Nylon se dobře uplatnil pro struny v klasické koncertní kytaře a vynikal svoji pevností a pružností. Netrvalo dlouho  a výzkumníci přišli s vynálezem Escalakordu, což byl speciálně potažený nylon, vytvořený z extrémně jemných nylonových  vláken. Tyto syntetické struny též vykazovaly výborné herní vlastnosti a navíc nebyly zdaleka tak citlivé vůči vlhkosti jako struny přírodní. Tímto objevem se tenis stal sportem dostupným všem vrstvám a přestal být sportem bohatých.

V osmdesátých letech 20. století  syntetické materiály ovládly tenisový trh a firmy se neustále věnovaly laboratorním testům materiálů. Za další převratnou novinku můžeme považovat vznik  technologie Multifibres (v překladu mnohovlákna), která vznikla ve spolupráci s textilní firmou. Multifibres měla takřka identické vlastnosti jako přírodní struny. Navíc vykazují mnohem větší odolnost vůči opotřebení a počasí.